Dlažov patří bezesporu mezi nejzajímavější osady na Kdyňsku právě svými dějinami a bohatou minulostí.
Ves ležící na východním svahu návrší svatomarkétského zdobeného na vrchu kapličkou již z daleka viditelnou,bývala osadou značně rozlehlou.
Svoji polohou nad údolím úhlavským, poblíž zemské brány a zemské cesty klatovsko- domažlické byla téměř na ráně.
První zmínka o obci je z roku 1379 a to jako majetek několika držitelů.

V berních listinách Plzeňského kraje nalezneme v Dlažově tři zemany – Sezimu, Heřmana a Vojtěcha. Rod ani příjmení nebylo uvedeno. Sezimův díl byl největší – měl 2 celé lány a dvůr. Heřmanův a Vojtěchův díl měl každý ¾ lánu. Ostatní usedlíci byli jejich poddaní.
Panovala tu soustava lánová již ovládlo německé právo manské. V Dlažově se na dvorech dříve českých usazují Němci. Až po roce 1410 se Dlažov stal majetkem pána na Klenové Přibíka z Klenového a Němci museli za jeho vlády z Dlažova utéci.

Roku 1426 stihla Dlažov strašlivá pohroma od německého vojska. Dlažov byl Němci vypálen a to proto, že byl v rukou husity Přibíka z Klenového.
Po válkách husitských stal se majitelem dvora v Dlažově Čech jménem Jan Štěpánovic.
Roku 1561 byla část Dlažova prodána Oldřichu Janovskému z Janovic, který byl synem Smilova, který měl Soustov. Druhou část Dlažova držel Oldřichův bratr Vladislav Janovský z Janovic. Kromě toho jsou v Dlažově dva dvory, které vznikly po husitských válkách. Na jednom hospodařil Jan Jílek a na druhém Petr Hronek.

Tkalcovství v Dlažově
Dlažov byl zemědělskou lokalitou. Ku konci 18. století rozmohlo se v Dlažově a v okolí tkalcovství a tak r. 1786 bylo v klatovském kraji zaměstnáno 1786 tkalců, 103 pradláků lnu a 2 800 pradláků vlny.
Roku1785 byla v Dlažově zřízena filiálka fabriky(přádelny) a v ní 4 mistři a 43 stavů tkalcovských bez přestání pracovalo.Bylo to v době, kdy byl majitelem dlažovského statku Karel Nigroni z Risenbachu.

Farnost
Od nepaměti stávala v Dlažově kaple zasvěcená Panně Marii. Původní podoba jest zachována ve zdivu v lodi nynějšího farního kostela sv. Antonína Paduánského, k níž byly později přistavěny věž a presbyář.
Roku 1787 byla císařem Josefem II. zřízena lokalie (farnost).Prvním lokalistou byl P. František Xaver Fischer ze Lnář. V Dlažově pobýval od roku 1788 – 1796.
Roku 1835 byla vystavena farní budova a postaven nový hřbitov. Majitel pozemku na němž stojí hřbitov zdráhal se pozemek prodat až byl úřady donucen.
Roku 1849 byla ke kostelu přistavěna věž a do pozlacené báně byl vložen spis napsaný duchovním správcem P.Huttarem.
Roku 1852 byla zdejší lokalie na faru povýšena a prvním farářem zde byl P. Josef Král.

Školství
Roku 1790 byla v Dlažově zřízena škola. Patronem jejím byl rytíř František z Persnerů (majitel dlažovského panství)
V roce 1838 vyvíjela škola čilou činnost neboť v tomto roce se silně pěstovalo štěpařství se školními dětmi a dále kostelní zpěv. V těchto oborech se hlavně angažoval P. František Slavíček . Kněz byl velkým znalcem stromoví – pěstoval štěpařství a hudbu.
V roce 1852 byla vystavěna nová školní budova č.p.60 . Do školy docházely i děti z Běhařova
Roku 1854 – 1855 přiškolil a přifařil se Soustov k Dlažovu.

Zámek
Zdejší zámek byl postaven v 18.století a pravděpodobně vznikl na místě někdejší tvrze.
Od roku 1806 se v Dlažově vystřídali Lalingerové, Stadionové, Veithové, Gestnerové a pak se zámek dostal s dalšími dlažovskými pozemky k bystřickému hohenzollernovskému velkostatku. V roce 1923 Státní pozemkový úřad v Praze započal s opravou pozemkovou a velkostatky se propouští za přiměřenou cenu potřebným zemědělcům.
Zámek byl zničen požárem v roce 1946.

Období I.světové války
Z obce Dlažov bylo povoláno 56 mužů a 8 mužů ve válce padlo.

Dne 7. března 1930 byly slaveny 80- té narozeniny prezidenta Tomáše G. Masaryka. Obcí byl pořádán průvod, v jehož čele šla školní mládež, za ní hudba, legionáři, hasiči z Dlažova, Miletic a Soustova a veliký počet obecenstva.

V roce 1950 – 51 bylo v obci Dlažov založeno Jednotné zemědělské družstvo .Předsedou byl zvolen Antonín Kotáb.
František Kocián římskokatolický farář byl jedním z prvních bojovníků za vybudování nové socialistické vesnice.Daroval do začátku zemědělskému družstvu 20 000 Kč.
Život v padesátých letech nebyl jednoduchý.

Kulturní život v obci
Za dům kultury slouží převážně místní sokolovna . Místní jednota měla velmi dobrý ochotnický kroužek, který hrával 4 x do roka. Návštěva diváků těchto představeních byla až z dalekého okolí.Do Dlažova také dojíždělo dvakrát v měsíci Krajské putovní kino z Plzně a Oblastní divadlo z Klatov.
V zimních měsících zájmové organizace pořádaly v sokolovně plesy. Bylo to 5 až 7 plesů za sezónu.

Z kroniky obce Dlažov