Interaktivní mapa

mapa

Aktuální počasí

Počasí dnes:

21. 8. 2017

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, na SV místy přeháňky. Denní teploty 18 až 22°C. Noční teploty 11 až 7°C.

Přehrát/Zastavit Další

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI OBCE DLAŽOV: 

Životopis Prof. MUDr. Pantaleona Sazamy, Dr.Sc. -

Životopis Prof. MUDr Pantaleona Sazamy, Dr.Sc..pdf 

 

NAJDĚTE SVÉ PŘEDKY

Dlažov zde ke stažení

Miletice zde ke stažení

Soustov zde ke stažení

Buková zde ke stažení

Nová Víska zde ke stažení

Vráž zde ke stažení

Nevděk zde ke stažení

 

Historie obce

Dlažov patří bezesporu mezi nejzajímavější osady na Kdyňsku právě svými dějinami a bohatou minulostí.
Ves, ležící na východním svahu návrší svatomarkétského zdobeného na vrchu kapličkou již zdaleka viditelnou, bývala osadou značně rozlehlou. Svoji polohou nad údolím úhlavským, poblíž zemské brány a zemské cesty klatovsko - domažlické byla téměř na ráně.
  • První zmínka o obci je z roku 1379 a to jako majetek několika držitelů.
  • V berních listinách Plzeňského kraje nalezneme v Dlažově tři zemany - Sezimu, Heřmana a Vojtěcha. Rod ani přijmení nebylo uvedeno. Sezimův podíl byl největší - měl 2 celé lány a dvůr. Heřman a Vojtěch měl každý 3/4 lánu. Ostatní usedlíci byli jejich poddaní. Panovala tu soustava lánová jíž ovládlo německé právo manské.V Dlažově se na dvorech dříve českých usazují Němci.
     
  • Až po roce 1410 se Dlažov stal majetkem pána na Klenové Přibíka z Klenového a němci museli za jeho vlády z Dlažova utéci.
  • Roku 1426 stihla Dlažov strašlivá pohroma od německého vojska. Dlažov byl       Němci vypálen a to proto, že byl v rukou husity Přibíka z Klenového. Po husitských válkách  se stal majitelem dvora v Dlažově Čech  Jan Štěpánovic.
  • Roku 1561 byla část Dlažova prodána Oldřichu Janovskému z Janovic, který byl synem Smilova, vlastníka Soustova. Druhou část Dlažova držel Oldřichův bratr Vladislav Janovský z Janovic . Kromě toho jsou v Dlažově dva dvory, které vznikly po husitských válkách. Na jednom hospodařil Jan Jílek a na druhém Petr Hronek.
 

Z KRONIKY OBCE DLAŽOV

  • Tkalcovství v Dlažově.
Dlažov byl zemědělskou lokalitou. Na konci 18.století se v Dlažově a v okolí rozmohlo tkalcovství. Roku 1786 byl v klatovském kraji zaměstnáno 1786 tkalců, 103 pradláků lnu a 2 800 pradláků vlny. V roce 1785 byla v Dlažově zřízena filiálka fabriky (přádelna) a v ní č mistři a 43 tkalcovských stavů bez přestání pracovalo. Bylo to v době, kdy byl majitelem dlažovského statku Karel Nigroni z Risenbachu.
  • Farnost
Od nepaměti stávala v Dlažově kaple zasvěcena Panně Marii. Původní podoba jest zachována ve zdivu lodi nynějšího farního kostela sv. Antonína Paduánského, k níž byly později přistavěny věž a presbytář. Roku 1787 byla císařem Josefem II. zřízena lokalie(farnost). Prvním lokalistou byl P. František Xaver Fischer ze Lnář. V Dlažově pobýval od roku 1788 - 1796. Roku 1835 byla vystavena farní budova a postaven nový hřbitov. Majitel pozemku na němž stojí hřbitov se zdráhal pozemek prodat až byl úřady donucen. Roku 1849 byla ke kostelu přistavena věž a do pozlacené báně byl vložen spis napsaný duchovním správcem P. Huttarem. Roku 1852 byla zdejší lokalie na faru povýšena a prvním farářem zde byl P. J. Král.
 
Roku 1883 byla postavena nová modlitebna
Roku 1883 se z našich obcí do Ameriky odstěhovalo  -  z Dlažova 25 lidí, z Miletic 20 lidí, ze Soustova 50 lidí, z Nové Vísky 5 lidí
 
  • Sokolovna 

 21.10.1923 otevřela zdejší tělocvičná jednota Sokol za obětavého starosty svého Václava Mikoláše, majitele realit v Dlažově č.p.72, svůj  nový stánek, upravený z hospodářských budov bývalého velkostatku knížete Hohenzollerna

  • Ovocný sad

Na jaře roku 1928 osázel řídící učitel Petr Plas obecní pole u školy ovocnými stromy za podpory 500,- Kč od Zemědělské rady v Praze

  • Stavba vodovodu
dne 19. - 22.11.1928 byl zřízen vodovod od studánky za č.p.54 k č.p.51 a k č.p.14.
 
Krutá zima v lednu 1929 napadlo mnoho sněhu, byly veliké závěje. Teploměr klesl  - 30°C v Klatovech hlášen mráz - 44°C.
 
V roce 1930 byla postavena na hřbitově nová márnice nákladem 9 842,- Kč
 
STAROSTOVÉ OBCE  (zaznamenáni v kronice)
Václav Duda z č.p.16
Tomáš Bardon za I. svět. války až do 4.7.1919
Eduard Kepl od 1919 do 1927
Josef Mundl č.p.43 od od 1927 do jeho zatčení  1945
Václav Šup od 1945 do 1954
František Kabourek č.p.3 od 1954 do 1957
Václav Štěpánek č.p.54 od 1957 do 1983
Jaroslav Němec , Miletice od 1983 do 2006
Petr Kodeš , Soustov od 2006
 
Z kroniky obce Dlažov

 

Miletice - historie
Osada Miletice jest starého založení a pochází z prvních dob kolonizace krajiny.Dle Dr. Jindřicha Vančury "Dějin někdejšího král.města Klatov" můžeme založení osady datovat do 13.století. Osada jako všechny ostatní v této době měla zprvu zřízení rodové.
První zmínka o osadě se nalézá v berním rejstříku z roku 1379. V obci žili dva vladykové Sezema a Sudivoj. Další vladyka, který se připomíná je Svík z Miletic. Husitské období zničilo mnohé písemné památky ze starších dob. Největší škoda národu vznikla požárem pražského hradu v roce 1541, kdy shořely desky zemské,  které měly být základním kamenem dějin mnoha vsí, městeček a měst.
Roku 1542 část  vsi Miletic patřila k Bystřicku. Ves koupil Bernard Koc z Dobrše, který statek měl do roku 1565, pak jej měl v držení  jeho syn Adam mladší Koc z Dobrše s manželkou Markétou z Videršperka. Po její smrti pojal Annu z Křimic. Měl 4 syny a to Bernarda, Bohuslava, Bohusuda, Kryštofa a dcery.  Adam svého staršího syna vydědil, ostatní zdědili každý část. Bohuslav spravoval roku 1596 Miletice a měl pak i díl Dlažova, který mu byl přo konfiskaci zabrán.
Také Miletice musely prožíti všechny hrůzy třicetileté války. Roku 1639 tlupy švédského vojska táhly touto krajinou a vypálily mezi jinými také Bezděkov a MIletice, které tehdy k Bezděkovskému statku z části patřily.
Bohusud Koc z Dobrše držel pak Miletice. Roku 1623 byl odsouzen k manství, které přísahou manskou roku 1626 přijal léno na Miletice, díl tvrze a vsi Libkov. Roku 1629 se pro víru vystěhuje do Bavor ( byl evangelík). Roku 1652 se však vrátil do Čech i MIletic a přistoupil k víře katolické.
Po roce 1652 byli v Mileticéch tři páni - tři vrchnosti. Karel Heřman, Diviš Albrecht a Bohusud . všichni Kocové z Dobrše. po smrti Karla Heřmana díl Miletického statku - čítajic část vsi Miletic a vsi Soustova získala vdova Kateřina Eleonora z Klenové, její dcera majetek podědila a pak prodala Václavovi Albrechtovi Kocovi z Dobrše. Tímto prodejem se spojily v jeden celek Miletice a Soustov.
Roku 1760 dal zbudovati miletický pán kapli sv. Jana Nepomuckého v barokním slohu. Statek byl majetkem Jana Václava Schmidgrábnera rytíře z Lustenegu.Ke statku náležela ves Miletice čítajíce 34 čísel se zámečkem a kaplí sv. Jana Nepomuckého. Blíže nad vesnicí se nalézá kaple sv. Markéty.
Druhou vsí, která náležela ke panství miletickému je Soustov čítajíc 23 čísel, třetí Vráž mající 3 chalupy. 
Roku 1839 vesnice MIletice čítala 46 čísel a žilo zde 348 obyvatel. Vesnice byla sídlem úřadu vrchnostenského. Kromě kaple měla zámek, brusírnu, pivovar na 8 sudů, 1 dvůr, 1 vinopalnu a 1 hostinec.

Zápis z kroniky obce Miletice 

 

 Soustov - historie

 

 

Obec Soustov leží v údolí blíže státní silnice. Na severovýchodní straně táhne se mírné návrší zvané Spiesův vrch jinak Hrádek, Paseka. Na západní straně táhne se ostřejší návrší zvané Pahorek, kde jest krásný rozhled do široké krajiny, na Šumavu.  
Původní název osady byl Psohostov jak se nám vyskytuje ještě roku 1379 v seznamu berním rejstříku kraje Plzeňského.
Hrad Psohostov vznikl v prvých dobách sídlení neb kolonizace této krajiny pošumavské doposud pralesem porostlé. Hrad vznikl v době, kdy pod ním byla založena zemská cesta na trase Klatovy- Domažlice.
Obyvatele této vesnice se živili zemědělstvím. Každý choval ovce 10-15 kusů. Vlna se spotřebovala v domácnosti. Na robotu se chodilo k soustovskému dvoru.
Pověry a zvyky
V Soustově se zvonilo proti mrákám, ale také jak na chodsku bylo zvykem i troubívalo. Proti mráce zvonil pastýř nebo se střídali vždy po čísle. Roh nesměl přijít ženské do ruky.
Hrádek
Kolem roku 1848 stával hrádek se střechou nad Soustovem. byl to altán okrouhlého tvaru, který byl pořízen pro kněžnu, která v Mieticích v zámečku bydlela.
Myslivna
Stála při cestě z Vítané k Soustovu po levé straně na nynějším poli zvaném fořtovna. Studně ještě zbyla po ní strašně hluboká. Je však dvakrát zaklenutá a nad ní je půda obdělávaná.
Různé:
Rybníček v Řimku je již od nepaměti. Pouť se slaví na sv. Antonína, posvícení na sv. Havla
Elektizace byla provedena roku 1933. První elektrická žárovka zasvítila ve dvoře - velkostatku.
V roce 1935 vysazuje velkostatkář (Kohout) ovocné aleje u jeho polí: u cesty k Pasece, na břehu v Kozí jámě.
Památná lípa
1.května 1935 byla vysazena pamětní lípa zasloužilému státníku Antonínu Švehlovi. K tomuto aktu se sešlo mnoho lidí z celého okolí. Lípa ta byla zasazena uprostřed návsi proti kovárně ( tato lípa stojí dodnes u schodiště do hasičárny).
Sportovní klub
5.července  1936 byl založen místními mládenci Sportovní klub. Následující hoši: Václav Kubovec čp.18,Ladislav Kobrna čp.23, Karel Janča čp. 24, František Kohel čp.9, Josef Kohel čp. 5, Josef Holeček čp.14 sešli se večer po práci u obecní studny a dohodli se, že založí Sportovní klub a to se stalo. Dobrá vůle a dobré kamarádství zvítězilo. Jejich snaha byla skoro všemi místními občany pochopena. Obec uvolnila pozemek nad vsí pro zřízení hřiště. Členů přibývalo a byly pořádány přátelské fotbalové i volejbalové zápasy se sousedními kluby, též i se vzdálenějšími Švihovskými, Kdyní, Strážovem, Luby. Také v mezidobí, kdy nebylo možno hrát na cvičišti byly pořádany divadla a plesy v sokolovně v Dlažově. Každá akce byla hojně navštívena přáteli z celého okolí.
II. světová válka
Ráno 23.9.1938 mobilizace. Z obce odchází 6 mužů k nástupu vojenské služby. Dne 30.9.1938 došlo ke kapitulaci a vojáci se navrácí domů. V březnu 1939 příchod Němců a mnoho nového. Orientační tabule jsou v němčině, zavádí se jízda vpravo, po státní silnici rušný provoz . Vozí se velké náklady směrem do Německa. Vše je přísně střeženo. Každý zemědělec si smí pro sebe ponechat jen povolené množství potravin ze své sklizně, ostatní musí odevzdat. Do vesnice přicházejí příbuzní shánět živobytí a lidé z vesnice pomáhají jak jen to jde. Nikoho ze vsi nezavřeli a nechytili . Je to tím, že lidé jsou mírumilovní, nehádají se a neudávají. Když je třeba vypomáhají si jeden druhému.
Roku 1943 prodlužuje velkostatkář Kohout svůj vodovod a protože rolníci, přes jejichž pozemky má vodovod vést s tím nesouhlasí jsou předvoláni na okresní úřad a tam je jim to nařízeno. Jan Duda čp.16 , který se nazamlouval německému pánovi byl na 4 dny uvězněn.
Jaro 1945 - blíží se konec války a je to patrno z chování Němců, kteří se stahují k hranicím. 7. května 1945 do vsi ráno přijelo americké vojenské auto. Projelo vesnicí a vrátilo se na státní silnici. Občané spěchají na silnici vítat americké vojáky. Děti dostávají žvýkačky, muži cigarety.
 
Z kroniky obce Soustov
 
  Hrad Soustov