Interaktivní mapa

mapa

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 7. 2018

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky. Denní teploty 25 až 29°C, na SV kolem 23°C. Noční teploty 15 až 11°C.

Přehrát/Zastavit Další

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Blízké okolí

V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách.

Vodní hrad Švihov vodní hrad

Národní kulturní památka.

Pozdně gotický vodní hrad byl založen roku 1480 Půtou Švihovským, který byl v té době nejbohatším a nejvlivnějším mužem Čech. První část hradu byla dokončena roku 1489, celý pak roku 1510. Zajímavostí je, že hrad se svým opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby. V současné době hrad pro své návštěvníky nabízí dva prohlídkové okruhy  "Hrad" a  "Kuchyň".  Hrad nabízí i řadu kulturních akcích . Podrobnosti najdete na www.hradsvihov.cz

 

 

 

 

Chudenice

 

Místo je připomínáno již ve 13. století jako sídlo významného českého rodu Czernínů (Černínů). Od 13.stol. až do r. 1945 patřily Chudenice rodu Černínů. Starý zámek na náměstí byl z původní tvrze přestavěn v 16. století renesančně a v 18. století upraven barokně.  

 

Nedaleké arboretum – Americká zahrada - patří k nejstarším v Evropě, nabízí procházku mezi  cizokrajnými stromy. Roste tu na 300 druhů vzácných dřevin ze tří kontinentů. Nejcennějším exemplářem je douglaska tisolistá.   V zahradě se nachází empírový zámek, zvaný Lázeň a právě zde Josef Dobrovský působil a prožil posledních 11 let  jako vychovatel černínských  dětí.  Bolfánek – je lidový název pro vrch sv. Wolfganga . Dříve na vrchu k poctě biskupa Wolfanga byl vystavěn kostel. Zůstala pouze věž , která byla v roce 1845 zvýšena na 45 m a upravená na rozhlednu. Vzhůru vede 138 schodů a dohlédneme na Šumavu, Český les a Chodsko. 

Zajímavost – Andělský pokoj a černá kuchyně. O Andělském pokoji se říká, že se v něm v roce 1601 zjevil Humprechtu Czernínovi anděl, který mu zvěstoval smrt do tří dnů. Humprecht tak měl také skonat, aniž by onemocněl, či bylo nějak patrno, že se blíží jeho konec. O černé kuchyni se říká, že byla záchranou jediné ratolesti rodu, zde vzniklo černínské rodové jméno.

 Bolfánek

 

 

Klenová
 
Jednou z dominant klatovského Pošumaví je hrad Klenová – nedaleko Janovic nad Úhlavou.
I Janovice mají zajímavé památky. Janovice nad Úhlavou leží v mělké kotlině řeky Úhlavy při ústí potoka – Jelenky. V centru města stojí kostel sv. Jana Křtitelé. Kostel je v jádru raně gotický z konce 13.století,barokně byl upravený a rozšířený o věž v r. 1764.
Hrad Klenová
Strážil zemskou stezku vedoucí od Klatov přes šumavské hvozdy do Bavorska. Byl tak součástí linie pohraničních pevností. Založen byl koncem 13.století. Páni z Klenové si svůj rodový hrad podrželi až do počátku 16.století.
V 17.století vyrostla na předhradí nová zámecká budova, která převzala hlavní  obytnou funkci.Rozsáhlé romantické úpravy areálu provedl v letech 1832 -1836 Eduard Stadion z Thannhausenu.
Poslední majitelkou hradu před rokem 1951 byla malířka Vilma Vrbová Kotrbová, ve vsi dodnes stojí vila její rodiny, kterou po roce 1989 věnovala klatovské galerii.
V současné době hrad i zámek spravuje Galerie Klatovy/Klenová , která tu má expozici obrazů a soch. Z hradu je nádherný výhled do kraje.  

 

 

 

Hrad Velhartice

 
Hrad byl založen na přelomu 13.a 14. století jako rodové sídlo pánů z Velhartic. Jeho dominanty tvoří zříceniny starého gotického paláce, zvaného Rajský dům a věž Putna, která měla obranný i obytný charakter. Obě tyto části spojuje mohutný most, který je evropským unikátem – měří 32 m a je 10m vysoký. Most je součástí prohlídkové trasy a nabízí neobyčejný výhled do krajiny. K Rajskému domu přiléhá pozdně renesanční palác zvaný Huertův.
V části zámku je nainstalována expozice na téma „ Hry, zábava a volný čas v době gotiky a renesance“. 
Areál hradu zahrnuje i budovu pivovaru, kde jsou nerůznější výstavy.
I hrad Velhartice má svoji bílou paní. Tou by měla být něžná paní Hradecká z Velhartic, která zemřela při porodu své dcery Elišky. Třetí den po pohřbu se zjevila, aby pochovala své dítko. To se opakovalo, dokud pán z Hradce neodvezl dcerku na vychování do Hradce. Bílá paní se prý však i nadále zjevovala u zadní gotické branky a dceru vyhlížela. 
 

Hrad Rabí
 
 
Plzeňský kraj je bohatý na významné památky (hrady)
Další významnou zříceninou hradu v našem kraji je hrad Rabí.

Hrad je vystavěn nad řekou Otavou a je právem považován za nejrozsáhlejší hradní zříceninu v Čechách . Je vystavěn z vápence, kamene z místních zdrojů, který je typický pro oblast Sušicka. Byl budován po tři staletí a rozrostl se na 1 hektar a 5 arů zastavěné plochy.

První písemná zmínka je z roku 1381 a tehdejším majitelem byli páni z Rýzmberka. Byl to jeden z Rýzmberků, který se zasloužil o nejslavnější událost, spojenou s historií Rabí a to je oblehání hradu Janem Žižkou z Trocnova.V roce 1420 Jan Žižka hrad dobyl, ale na hradě nenechal ani vojenskou posádku a o rok později hrad opět oblehá a to se mu stalo osudným, když jej před hradní bránou zasáhl ranou z kuše Přibík Kocovský z Dlouhé Vsi. Zasáhl ho v blízkosti oka a ačkoliv byl převezen na ošetření do Prahy, zrak mu již nebylo možno zachránit.Hrad byl i bez Žižky opět dobyt.

Dnes hrad Rabí navštíví kolem 80 000 návštěvníků ročně.

A co můžeme na hradě vidět?

Hradní interiéry: konírnu, sklepení, dochované místnosti 1. patra tzv. Břeňkova paláci

I. a II. hradní nádvoří, vyhlídkovou terasu a 26 m vysokou vyhlídkovou věž, tzv. Donjon

Výstavy instalované v hradních interiérech: stálá expozice gotických a renesančních kamnových kachlů v tzv. hodovním sále s replikou gotických kachlových kamen, expozice archeologických nálezů (připravuje se), sezónní výstavy v hradní konírně.

 

Hrad Kašperk
 
Asi 3 km severně od Kašperských Hor najdeme zříceninu hradu Kašperk, který nechal v roce 1356 založit český král a římský císař Karel IV.

Hrad Kašperk byl vybudován na severozápadním výběžku hory Ždánova, na půdorysu 300 metrů dlouhého protáhlého oválu. Z hlediska obrany byla pravděpodobně největší předností hradu jeho poloha, neboť terén spadá na obou delších stranách velmi strmě dolů.

Hrad měl napomáhat ochraně zemských hranic, rýžovišt zlata na řece Vydře a obchodní stezky, která se nazývala Zlatá stezka. Ta spojovala Čechy s Bavorském a dále s vyspělými oblastmi západní Evropy. Jedna z jejích větví vedla přes Kašperské Hory.

Jádrem hradu byl dvoupatrový obytný palác, sevřený dvěma čtyřhrannými věžemi, zakončenými ochozem s krákorci. Vstup do paláce zajišťoval pouze padací most, přístupný jen z hradebního ochozu.

I když měl Kašperk statut hradu královského, nespravovala jej přímo královská komora. Král jej pronajímal takzvaným zástavním držitelům, většinou významným královým věřitelům, samozřejmě i s celým kašperským panstvím. Hrad se stal sídlem popravy, což znamenalo, že každému pánu na Kašperku příslušelo právo a povinnost pečovat o veřejný pořádek a bezpečnost, stejně tak jako stíhat provinilce v Prácheňském kraji (oblast jihozápadních Čech).

Ve druhé polovině 15. století přešel hrad Kašperk do držení významného rodu Šternberků ze Šternberka. Když Zdeněk ze Šternberka zorganizoval v roce 1465 odbojné seskupení usilující o sesazení Jiřího z Poděbrad z českého trůnu, byl do tohoto odboje "zapleten" i Kašperk. Posádka se proto připravovala na obléhání královským vojskem. V této době byla pravděpodobně spěšně vystavena pevnůstka Pustý hrádek, stojící 400 m východně na výše položeném, místě. Dnes zbylo z tohoto předsunutého opevnění jen torzo.

Nakonec v roce 1616 odkoupilo již zpustlý hrad Kašperk nedaleké Město Kašperské Hory, které je vlastníkem i provozovatele hradu Kašperk i dnes.
Na hradě Kašperk pořádají i zajímavé kulturní akce.

 

 

Vyhlídkové místo  

 

Dalším zajímavým místem, kde se můžeme „pokochat“ krásným výhledem do krajiny je místo v blízkosti obce Soustov.  

Ze Soustova půjdeme do vesničky Struhadlo a dále lesní cestou na nejvyšší bod v této lokalitě a tou je pohoří Velký Bítov, který je v nadmořské výšce 712 metrů. Tento vrch byl označen velkým dřevěným křížem, u kterého je skříňka se vzkazy návštěvníků tohoto místa.  Je tady krásný pohled podobný rozhledu, který můžeme vidět od kaple sv. Markéty.  Místa , která můžeme vidět:  Chudenice – Bolfánek, rozhlednu Koráb a hlavně naši krásnou Šumavu (za příznivého počasí a když víte jakým směrem máte koukat můžete vidět i hrad Kašperk).

 kříž

Poutní místo Dobrá voda u Pocínovic

 

Toto poutní místo můžeme navštívit po trase Dlažov, Miletice, Běhařov . Z Běhařova směrem na Pocínovice a dále pak směrem na Libkov. K místu je možné sestoupit ze silnice mezi Běhařovem  a Libkovem. Nalézá se hned pod silnicí ukryté ve svahu na půvabné lesní mýtině.Poutní místo se nachází údajně u léčivého pramene. Podle pověsti zde kdysi u studánky visíval mariánský obrázek. Nedaleko odtud se na louce popásali koně. Stará slepá kobyla zabloudila až sem a sklouzla do studánky přední nohou. Voda, která z pramene vystříkla navrátila kobyle zrak.

 

Místo bylo známo již v 17.století, kdy ke zdejšímu prameni směřovala procesí věřících, kteří se požitím vody se studánky chtěli zbavit svých nemocí a bolestí. Již v této době bylo tradicí umisťovat v okolí pramene votivní obrázky a tabulky s děkovnými nápisy.Nad pramenem stála až do roku 1908 dřevěná kaple.

 

V letech 1872-1873 pak byla nedaleko pramene postavena ještě nová rozměrná kamenná kaple P.Marie Bolestné. Tato stavba tvořená směsicí historizujících slohů je dodnes dominantou tohoto místa. Nad pramenem po shořelé dřevěné kapli vznikla jednoduchá obdélná, zděná kaple, která chrání pramen dodnes. Místo bylo udržováno i v letech totality.

 

 ROZHLEDNA ŠPIČÁKrozhledna

Rozhledna je otevřena pro veřejnost od 2.7.2014. Na rozhlednu se dostaneme ze Špičáckého sedla (směrem k Černému jezeru a po 300 metrech vlevo asi tak 3 km až k rozhledně po upravené cestě).  Rozhledna je vysoká 26,5 m a nabízí kruhový výhled . Provozní doba je od 15.6 - 15.9. denně od 9.00 - 18.00 hod. Možnost využít i sedačkovou lanovku.