Interaktivní mapa

mapa

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 7. 2018

oblacnosde

Bude polojasno až oblačno, ojediněle přeháňky. Denní teploty 25 až 29°C, na SV kolem 23°C. Noční teploty 15 až 11°C.

Přehrát/Zastavit Další

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

 

Procházka Úhlavským luhem
 
V našem okolí není příliš naučných stezek a tato stezka je vhodná pro rodiny s malými dětmi.

  

Stezka je dlouhá 4 km a zpřístupňuje přírodní partie říční nivy na pravém břehu Úhlavy. Je určena pouze pro pěší návštěvníky.
Nástupní místo je v Hamrech v oblasti Kollerova kostela.  Zde návštěvníci najdou velký vstupní stojan s přehlednou mapkou. Stezka byla postavena v souvislosti s vyhlášením Přírodní rezervace Úhlavský luh. Rezervace byla vyhlášena 1.12.2003 na rozloze 50,21 hektaru. Tvoří ji samovolně vzniklé lesy v dříve zemědělsky obdělávané nivě Úhlavy nad nýrskou přehradní nádrží. Díky dlouhodobému ponechání území bez hospodaření tu vznikly jedinečné biotopy s řadou chráněných rostlin a živočichů.

 

Stezka má pět zastavení s seznamuje návštěvníky s řekou Úhlavou, informacemi o její délce, pramenech a hydrologii. A samozřejmě o  samotné rezervaci. Jsou tu například informace o tom, jak samovolně vznikají lesy na opuštěných zemědělských půdách. Na poslední infotabuli se návštěvník dozví o osídlení tohoto území a o změnách v krajině za poslední století. Přes mokřiny vedou čtyři poválkové chodníky.

 

Vyhlídkové místo  

 

Dalším zajímavým místem, kde se můžeme „pokochat“ krásným výhledem do krajiny je místo v blízkosti obce Soustov.  

Ze Soustova půjdeme do vesničky Struhadlo a dále lesní cestou na nejvyšší bod v této lokalitě a tou je pohoří Velký Bítov, který je v nadmořské výšce 712 metrů. Tento vrch byl označen velkým dřevěným křížem, u kterého je skříňka se vzkazy návštěvníků tohoto místa.  Je tady krásný pohled podobný rozhledu, který můžeme vidět od kaple sv. Markéty.  Místa , která můžeme vidět:  Chudenice – Bolfánek, rozhlednu Koráb a hlavně naši krásnou Šumavu (za příznivého počasí a když víte jakým směrem máte koukat můžete vidět i hrad Kašperk).

 
 Rýzmberk

 

Zříceninu hradu Rýzmberk můžeme najít nedaleko Kdyně.

Zříceniny hradu jsou přístupné libovolně. Věž pouze v otevírací hodiny. Turisti tam dojdou po červené turistické značce.

Hrad Rýzmberk byl založen na vysokém kopci u Kdyně ve 2. polovině 13. století. V r. 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Podle některých pramenů hrad založil sám Děpolt na přání Přemysla Otakara II., aby spolu s Domažlicemi střežil zemskou stezku, vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna. Hrad byl několikrát přestavován – v 1. půli 14. století, v 2. polovině 15. století po velkém požáru v r. 1448

 Hrad Rýzmberk, postavený na stejnojmenném kopci, se významně zapsal do českých dějin. Byl založen bezpochyby v druhé polovině 13. století a pojmenován tehdy módním německým jménem Riesenberg (Obří hora). Stál na strategicky velmi výhodném místě, ovládající Všerubský průsmyk, jímž procházela důležitá obchodní Řezenská cesta do Bavor. Je pravděpodobné, že hrad založil někdy v době česko-bavorských sporů (v l. 1260 až 1270), snad na přání samotného krále Přemysla Otakara II., Děpolt

"Rýzmberský hradní guláš"-  akce pořádaná  pro milovníky folk-country písniček

Naučná stezka Povydří

 

Naučná stezka je 7,5,km dlouhá a vede nádherným údolím řeky Vydry.Kdo  by neznal tuto řeku, známou svým kamenitým korytem. Cestou můžeme vidět viklany, obří hrnce a kamenné moře. Naučná stezka má začátek  v Čeňkově Pile . V polovině naučné stezky je Turnerova chata, kde je možnost občerstvení.

Nemůžeme minout místo, kde vzniká řeka Otava - soutokem řeky Vydry a Křemelné.

 
 

Černé a Čertovo jezeroČerné jezero

 
Pozvu Vás na výlet k nejnavštěvovanějším šumavským jezerům. Ano, všichni je známe. Černé a Čertovo jezero. Dvě jezera z osmi ledovcových jezer na Šumavě.

Náš výlet začneme ze  Špičáckého sedla ( parkoviště) po žluté turistické značce směrem na Černé jezero. Cesta je po asfaltce téměř po rovině. Po cestě nám informační tabule poskytnou informace - trochu z historie, trochu z přírodovědy. Dovíme se zajímavosti o krajině, kterou procházíme. Cesta je nenáročná.

 Černé jezero – je největší šumavské jezero o rozloze 18,4 ha. Maximální hloubka je 39,8,m. Je v nadmořské výšce 1008 m.n.m.  na úbočí Jezerní hory. Jeho vody tečou Černým potokem do Úhlavy a dále do Severního moře.

Ten lehčí úsek cesty máme za sebou a nyní nás čeká náročnější výstup po červené turistické značce.  Připravte se kamenitou cestu. Ta nás zavede až na Rozvodí, kde  probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Voda z Černého jezera teče do Severního moře a voda z Čertovo jezera teče do Černého moře. Od Rozvodí pokračujeme dále po červené značce až k Čertovu jezeru.

 Čertovo jezero je druhým největším šumavským jezerem. Jeho rozloha je 10,3 ha a maximální hloubka je 36,7 m. Toto jezero leží v nadmořské výšce 1030 m.n.m. na jižním svahu Jezerní hory.Voda z něj odtéká Řezným potokem do Černého moře.  

Víte proč dostalo název Čertovo? Podle pověsti tudy prorazil čert díru do pekla. A prý čas od času se tady vynoří podivné bytosti – jednou rychle běhající skřet, jindy cosi jako had a nejromantičtější je stvoření podobné dívce se stříbřitou kůží a modrými přiléhavými šaty, která vyplave z jezera, proběhne se a zase se ponoří zpět.

 Hráz Černého jezera byla zpevněná kvůli první přečerpávající elektrárně v ČSR vybudované v roce 1929.

 V roce 1964 během průzkumu jezera byly nalezeny bedny s výbušninami.

Ledovcová jezera vznikla při postupném tání ledovců, které se vytvořily koncem třetihor při ochlazení klimatu ve střední Evropě.

 Další ledovcová šumavská jezera :

Prášilské jezero,  jezero Laka,  Plešné jezero

 
 

Prameny Vltavy

 
Výlet k pramenům Vltavy.
Prameny Vltavy najdeme při úpatí Černé hory. Pramen, který zde vytéká je nazýván Černý potok a tento název nese až k obci Borová Lada.Dále již nese označení Teplá Vltava.  K pramenům se dostaneme z obce Kvildy (od kostela)  po modré turistické značce. Dojdeme až k zaniklé sklárně Hraběcí Huť. Pokračujeme údolím Teplé Vltavy k lesu a stoupáme až dojdeme k místu označeném Vltava (pram.) – zde pramení nejdelší česká řeka.
Máme-li dostatek sil můžeme pokračovat po červené značce k rezervaci Bučina (je tam hraniční přechod) Zpět do Kvildy se vrátíme příjemnou trasou po zelené značce. Po cestě můžeme obdivovat výhled do Bavor a za pěkného počasí i na Alpy.
Bučina byla před válkou významnou hraniční vesnicí.  V obci žilo 347 obyvatel ve 40 domech, bylo tam několik hostinců, hotely, škola, stanice finanční stráže a i celnice. Už název Bučina naznačuje,  že v okolí byly bukové lesy. Pověst vypráví, že první osadníci zde našli ochranu a útočiště pod jedním obrovským bukem a proto název Bučina.
Dnes je  místem s nejlepším rozhledem, kde nedávno vzniklo turistické odpočívadlo a zároveň informační středisko s řadou info tabulí. V roce 1992 tady za podpory německých krajanů byla obnovena místní kaplička. A na troskách starého hotelu vyrůstá hotel nový. Zdá se, že Bučina se pomalu probouzí k životu což nejvýše položené osadě staré Šumavy jen přejem. 
 
 
Poutní místo Dobrá Voda
 

 

Toto poutní místo můžeme navštívit po trase Dlažov, Miletice, Běhařov . Z Běhařova směrem na Pocínovice a dále pak směrem na Libkov. K místu je možné sestoupit ze silnice mezi Běhařovem  a Libkovem. Nalézá se hned pod silnicí ukryté ve svahu na půvabné lesní mýtině.Poutní místo se nachází údajně u léčivého pramene. Podle pověsti zde kdysi u studánky visíval mariánský obrázek. Nedaleko odtud se na louce popásali koně. Stará slepá kobyla zabloudila až sem a sklouzla do studánky přední nohou. Voda, která z pramene vystříkla navrátila kobyle zrak.

 

Místo bylo známo již v 17.století, kdy ke zdejšímu prameni směřovala procesí věřících, kteří se požitím vody se studánky chtěli zbavit svých nemocí a bolestí. Již v této době bylo tradicí umisťovat v okolí pramene votivní obrázky a tabulky s děkovnými nápisy.Nad pramenem stála až do roku 1908 dřevěná kaple.

 

V letech 1872-1873 pak byla nedaleko pramene postavena ještě nová rozměrná kamenná kaple P.Marie Bolestné. Tato stavba tvořená směsicí historizujících slohů je dodnes dominantou tohoto místa. Nad pramenem po shořelé dřevěné kapli vznikla jednoduchá obdélná, zděná kaple, která chrání pramen dodnes. Místo bylo udržováno i v letech totality.